Volba pkusných zvířat

31. srpna 2006 v 8:16 |  Pokusy na zvířatech

VOLBA POKUSNÝCH ZVÍŘAT

Neexistuje laboratorní experimentální zvíře, které by bylo identické s člověkem pokud se týká struktury nebo metabolizmu. Existují jisté podobnosti ve funkcích u člověka a ostatních živočichů, ale ani u nejpříbuznějších primátů nejsou tyto podobnosti tak výrazné, aby bylo možno provádět jednoznačné extrapolace pokusů na zvířatech na člověka. Interpretace výsledků získaných z pokusů se zvířaty při posuzování možného ohrožení lidského zdraví zůstává i nadále věcí dobrého úsudku.
opice /6,7kB /15kB Připustíme-li, že neexistuje ideální analog člověka pro laboratorní testování, bude tedy volba pokusných zvířat ovlivněna jinými hledisky jako je rozplemenění či hospodaření se zvířaty, možnost jejich nákupu, rychlost růstu, vývoje, chování při pokusných podmínkách. Hlodavci splňují mnoho z logistických požadavků a proto jsou často používáni v toxikologických výzkumech. Pro akutní orální, dermální a inhalační pokusy jsou vhodné krysy, pro dermální pokusy se používá také králíků. Králík má výhodu v tom, že je větší a navíc je známa řada informací o jeho chování při dermálních zkouškách, ale při srovnání toxických účinků různými cestami a vyhodnocené ohrožení, mluví mnoho pro krysu, která je předmětem zkoumání i v jiných oblastech. Pro studium podráždění pokožky, očí a zkoušky poleptání jsou směrnice založeny na metodách vyvinutých Draizem a proto je pro ně volen králík. Pro přecitlivělost pokožky se v šesti doporučených metodách používá morčat, prasat, králíků, myší a psů. Pro neurotoxické pokusy při nichž mechanizmem je inhibice cholinesterazy se jeví jako nejvhodnější objekt slepice.
Existují případy v nichž je "užitečné" použít vedle hlodavců i nehlodavců a prohloubit tak studium toxických účinků na různé druhy zvířat. Obvykle používaným druhem je pes, což bylo zvláště zdůrazněno ve směrnicích pro orální pokusy. Historicky bylo obecně doporučováno, že testy na chronické působení se mají provádět se dvěma savci, jedním hlodavcem a jedním nehlodavcem. Obvykle byla krysa použita jako hlodavec, z nehlodavců bylo nejvíce používáno psů a primátů, a to zejména pro jejich větší vzrůst, schopnost uskutečnit na nich klinická a biochemická pozorování a jejich obecnou dostupnost.
Ve všech případech je zapotřebí, aby zvířata byla zdravá, známého původu, přiměřeně konsistentní co do hmotnosti a věku, ale i dostatečně aklimatizována na prostředí v němž experiment probíhá před vlastním zahájením pokusu.

PÉČE O ZVÍŘATA

Podstatné pro zdařilé výzkumy jsou přísné kontroly podmínek životního prostředí a dobrá péče o zvířata přiměřená příslušným živočišným druhům.
Podmínky chovu. Pro hlodavce je vhodná teplota místnosti 22oC + -3oC při vlhkosti vzduchu 30 - 70%. Pro morčata a králíky by měla být 20oC + - 3oC při vlhkosti vzduchu 30 - 70%. Některé výzkumné metody jsou zvláště citlivé na teplotu. Při umělém osvětlení musí střídání světla a tmy probíhat vždy po 12 hodinách.
Podmínky krmení. Krmení zvířat musí vyhovovat všem požadavkům vědy o výživě pro příslušný použitý živočišný druh. Podávají-li se zvířatům studované látky v potravě, může se výživná hodnota snížit vzájemným působením studované látky a některé složky potravy. Možnost takové reakce je nutno vzít v úvahu při interpretaci výsledků.

POČET POUŽÍVANÝCH ZVÍŘAT
V POKUSECH

Pokusy jsou nesporně velmi nákladné co do financí i zdrojů, část nákladů je podmíněna počtem zvířat a rozsahem klinických, posmrtných a histopathologických výzkumů, které jsou požadovány. Je třeba používat dostatečného množství zvířat, na nichž lze provést pečlivé biologické vyhodnocení. Po zásadních diskusích bylo odsouhlaseno, že u hlodavců by měla každá pokusná srovnávací skupina obsahovat nejméně 20 zvířat obojího pohlaví. Pro nehlodavce se doporučují nejméně 4 zvířata.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama